Pohled Valerie

Slzy byly vždycky známkou slabosti – nebo jsem o tom alespoň byla sama přesvědčená. A přesto jsem je nedokázala zastavit. Pořád padaly, každá kapka byla připomínkou toho, jak se všechno zvrtlo, jak to nikdy nemělo dojít až sem.

Callumova slova, ten náhlý projev emocí, přišly příliš pozdě. Mluvil tak, jako by na mě mohl dosáhnout, jako by mě mohl stáhnout zpátky, ale já už byla pryč.