ADELINE

Nevím, jak popsat ten pocit na hrudi. Vlastně ani nevím, proč ho nedokážu popsat. A tak se o to nesnažím. Jen piju džus a předstírám, že mě ta chuť velmi, velmi zajímá.

Reid mě pozoruje a pak se zašklebí. „Přísahám, že nejsem žádný úchylný stalker, jestli si myslíš tohle.“

Promne si zátylek. „V lednici jsou pořád prázdné vaničky od jahod. A, ehm… jíš je s rozpuštěnou čokoládou, že? Protože