REID

Odmlčím se. Jediný zvuk v autě je tiché hučení silnice pod námi a rádio, které hraje příliš potichu na to, aby šlo rozeznat text.

„Je dobrá v předstírání,“ řeknu po chvíli. „Vždycky byla.“

Adelinin hlas je sotva víc než šepot. „Takže ty dva týdny, co ses mi neozval...?“

Nedokončí to. Nemusí. Ale oči má podezřele skelné.

Ušetřím jí námahu. „Byl to jeden z těch špatných týdnů. Teď už má Si víc