ADELINE

Déjà vu mě zasáhne jako facka.

„Radši ne,“ hlesnu a propálím ho pohledem. „Tady je mi naprosto dobře.“

Jeho úsměv zakolísá. Vydechne, jako by nesl tíhu celého světa. „Vím, že jsem to zvoral, Addie. Nebudu se ani obhajovat. Jen–“ s tichým cinknutím odloží šálek, „–potřebuju to vysvětlit.“

„Není co vysvětlovat, Brooksi.“ Odfrknu si. „Je to už skoro rok. Posunula jsem se dál. Nepotřebuju uzav