REID

Hlavou v tomhle zápase vůbec nejsem.

Padne puk a moje tělo převezme velení, jako by na to bylo naprogramované. Roky drilů a instinkty mě nutí k pohybu, i když můj mozek je úplně jinde – někde na tribuně, kde na sobě má Adeline můj dres a tiše fandí, zatímco Katya s Briony řvou na rozhodčí, jako by to bylo jejich životní poslání.

Grant čistě vyhrává buly, posouvá puk dozadu a já už si najíždím