„Pojď,“ pobídne mě Pán klece. „Ukážu ti, kde si můžeš na noc odpočinout.“

Otočí se a vyrazí pryč. Pospíchám za ní, dychtivá po spánku. Strach a adrenalin mě hnaly kupředu už od chvíle před mým pokusem o útěk. I když to obojí pořád cítím, mé tělo už fyzicky o moc víc nezvládne.

Pán klece mě dovede do jedné z narychlo stlučených ložnic. Uvnitř je ke stěně přitisknuté lehátko. Je tu i malý stolek, na