Určitě jsem se přeslechla. Ale ne, Roman mluvil velmi zřetelně a neřekl by něco takového jen tak pro nic za nic.

Když mi to takhle oznámil, myslí to vážně. Skutečně má v úmyslu udělat ze mě součást svého harému.

„Nerozumím,“ přiznávám. „Před tím vším jsi mě poslal do Krvavé arény... teď chceš, abych byla součástí tvého harému?“

Jako členka harému bych byla pořád vězeňkyně, ale byla by to pozlacená