Blaire a Vesper se dál sbližují a vzájemně si vyměňují urážky na můj účet. Když Blaire začne Vesper vyprávět příběh o mé potupě, okamžitě to přestanu vnímat a odejdu. Už nemám hlad, ale nechci plýtvat jídlem, které jsem si už nabrala.

Najdu si místo u prázdného stolu a pomalu, bezmyšlenkovitě do sebe začnu to jídlo soukat.

Nevím, jak dlouho tam sedím – hádám, že dost dlouho na to, abych dojedla. N