Na kratičký okamžik Romanova tvář naprosto zkoprní šokem. V tu chvíli cítím zadostiučinění, jako by se snad konečně mohl poučit.

Hned v další vteřině ale jeho rysy naopak ztvrdnou. Slova má jako z ledu, když zasyčí: „Cos mi to právě řekla?“

Kdykoli jindy bych možná ustoupila. Když je Alfa naštvaný, nahání hrůzu. I teď cítím, jak mi po páteři přeběhl mráz strachu.

Strach však není to jediné, co cít