Navzdory svému lepšímu úsudku Roman následuje svou matku Sylvii do jejího hostinského pokoje. Stále se v její přítomnosti necítí úplně uvolněně. Ještě se nerozhodl, jestli věří jejím slovům o tom, že nevěděla, co měl Romanův otec za lubem ohledně plánování Julianovy smrti.

Ale vzhledem k tomu, že by se z této mise za nalezením důkazu o Declanově vedení povstání nemusel vrátit, pociťuje k ní jistou