Následující ráno, když ležím v posteli, zírám do stropu a děsím se dalšího dne plného nicnedělání, uslyším u dveří šustivý zvuk. Posadím se, podívám se na dveře a objevím lístek papíru ležící nedaleko na zemi. Někdo ho podstrčil spodem?

Zvědavě vstanu z postele a dojdu k němu. Zvednu ho, rozbalím a začnu číst.

Ty zlomyslná, pletichářská děvko –

Nikdo tě tu nechce, dokonce ani Roman. Je jen moc hod