Při hlasitém třesknutí výstřelu sebou trhnu. Naneštěstí ten zvuk moc dobře znám z až příliš mnoha setkání na blízko v paláci.

Podívám se ke dveřím. Roman se stále ještě nevrátil.

„Počkejte!“ křikne Rowan. Vykročí k nám se zvednutou rukou. „Je to příliš nebezpečné!“

Nemám čas čekat nebo být opatrná. Roman je tam venku a je víc než pravděpodobné, že ten výstřel mířil na něj!

Hodím opatrnost za hlavu