Kinsley

„Co tady děláš?“ zeptala jsem se ho.

Pomalu svítalo a Brantley přecházel po místnosti sem a tam. Vypadal jako vyčerpané zvíře, plné vzteku a zoufalství, nevěděl, co má dělat.

S každou další minutou jsem viděla, jak se jeho stav zhoršuje. Měl daleko k tomu muži, kterého jsem znala, s kterým jsem se vídala a bavila, a o kterém jsem si dokonce myslela, že je pro mě až moc dobrý.

Zan ho dost o