Z pohledu Vespery

Od chvíle, kdy Katarina otěhotněla, uběhly už tři měsíce, já sama byla v pátém měsíci. Neuplynul jediný den, abychom si s Katarinou nezavolaly a dlouze neprobíraly, jak obě nesmírně trpíme nebo si to naopak užíváme.

Zrovna jsem s ní domluvila, když mi zrak padl na hromadu oblečení, která ležela v naší průchozí šatně. Hospodyně nepřišla kvůli střevní chřipce, a tak jsem prádlo zač