Úhel pohledu: První osoba (Sloane).

Zdržovala jsem se za těžkými, impozantními dvoukřídlými dveřmi knihovny, dokud se můj trhaný, panický dech konečně nevyrovnal do něčeho, co se podobalo normálu. Moje mysl stále horečně hučela nebezpečnými tajemstvími kartelu, která jsem si právě vyslechla, a v lebce mi donekonečna zněl Deaconův mrazivě klidný hlas. Věděla jsem, že se tam nemůžu schovávat věčně,