Shromáždili jsme se v hale před jídelnou a já už dokázala rozeznat několik hlasů, některé povědomé a některé z těch, s nimiž jsem předpokládala, že mě během večera seznámí.

Deacon rozrazil dveře do jídelny a vedl mě dovnitř s rukou stále bezpečně ovinutou kolem mých zad.

„Pane Vannicelli, je mi potěšením být pozván do vašeho krásného domova.“ Jako první nás přivítal muž, kterého jsem nikdy předtím