Auta vyjela z areálu směrem k obchodu s potravinami a já se jen ploužila za Teresou, zatímco nakupovala věci, které potřebovala domů. Když byla hotová, podala tašku dvěma mužům a ti si ji od ní vzali, aby ji uložili do kufru auta.

„Už pojedeme domů?“ zeptala jsem se a potlačila zívnutí.

„Ne, nepojedeme; nejsme tu ještě ani hodinu,“ řekne a vezme mě za ruku, načež mě odtáhne z obchodu do Starbucks,