Rowena nespouštěla oči z televize, ze rtů jí visel doutník a Biančinu přítomnost naprosto ignorovala.

Z její tváře se nedalo nic vyčíst.

Bianca se právě chystala prolomit ticho, když do místnosti vtrhla Sylvia. „Bianco Mercerová, varuju tě. Radši udělej, co jsem ti řekla, jinak tě přestanu považovat za svou dceru...“

Sylvia se zarazila uprostřed věty, když spatřila Rowenu.

„Zloděj! Vloupal se k ná