Když vyšly z baru, Valerie se Stellou se vrátily k autu.

Vzhledem k tomu, že obě pily, ani jedna z nich nemohla řídit, a tak Stella zavolala řidiče, který měl být na místě asi za deset minut.

Stella si masírovala zápěstí a smála se. „Konečně se mi dneska podařilo uvolnit trochu toho nahromaděného vzteku.“ Ztlouct ty dva byl neskutečně uspokojující pocit.

Valerie se uchechtla. „Přesně tak.“ Dát Dor