Arthur Astor nečekal, že jeho dcera, která se nikdy ničeho nebála, se k smrti vyděsí a rozpláče, když ho uvidí nemocného. Náhle pocítil obrovskou něhu a poddajnost, a s velkým úsilím natáhl ruku, aby dceru pohladil po hlavě.

„Tátovi nic není. Možná jen omdlel kvůli nedokrevnosti.“

Arthur Astor předstíral uvolněnost. Najednou však pocítil lítost. Až ve středním věku zjistil, že své dceři toho tolik