Gideon odvrátil zrak, prsty nervózně bubnoval o vyleštěný dřevěný stůl. Světlo hvězd tančilo přes víno v jeho sklenici a vrhalo načervenalé odlesky na jeho napjatou tvář.

"Řeknu mu to, až se vrátí," pronesl nakonec tichým a odměřeným hlasem, jako by pečlivě zvažoval každé slovo. "Teď má plnou hlavu jiných věcí."

"Jak to myslíš?"

Udělal neurčité gesto rukou, jako by odháněl nepříjemnou myšlenku.

"T