Victor Vandermere stál jen pár kroků ode mě, jeho elegantní postava vynikala mezi hosty. S vypočítavým úsměvem, který nikdy nedosáhl do jeho očí, mým směrem natáhl jednu ze dvou sklenek šampaňského, jež držel.

„Žena jako vy by na takovém večírku neměla být sama,“ podotkl hlasem hladkým jako samet, ale s tónem, ze kterého mi po zádech přeběhl nepříjemný mráz.

„Děkuji, ale dnes večer zůstanu raději