Rutina se ustálila rychleji, než jsem čekala. Rána začínala vždycky stejně – probudila jsem se ještě před budíkem, hnala se do koupelny, abych odehnala tu zarputilou vlnu nevolnosti, která ne a ne odejít, cákla si do obličeje studenou vodu a s až příliš velkým odhodláním si vyčistila zuby ve snaze smazat jakoukoli stopu po tom, co se stalo.

Pak přišlo na řadu hledání práce – rozeslané životopisy,