Domů jsem se dostala o půl sedmé po dni, u kterého jsem měla pocit, že snad nikdy neskončí. I když se mi podařilo si už dřív v kuchyňce trochu napravit reputaci, byla jsem emočně vyčerpaná. Mezi zbytky ponížení z večírku, tím zvláštním pocitem úlevy po sdílení špatných historek z rande a tou zprávou, na kterou jsem nedokázala přestat myslet, můj mozek už jel jen na výpary.

Okamžitě po příchodu do