Scenérie za oknem auta se postupně měnila a londýnskou městskou šeď střídaly jemnější, zelenější tóny anglického venkova. Na těch mírných kopcích posetých kamennými domky a polích táhnoucích se, kam až oko dohlédlo, bylo něco hypnotického.

„Kam že to jedeme?“ zeptala jsem se už potřetí a otočila se k Harrymu, který řídil s klidem, jenž ostře kontrastoval s mou rostoucí zvědavostí.

„Říkal jsem ti t