A byli jsme tu zas, v byznys třídě. Seděli jsme vedle sebe s rukama propletenýma na opěrce. Jediný rozdíl byl v tom, že teď jsem měla na prstu zlatý kroužek, který v jemném odlesku zachytával světlo kabiny, a muž vedle mě už nebyl ten přitažlivý cizinec, se kterým jsem se právě seznámila – byl to můj manžel.

Před několika měsíci, když jsem seděla v naprosto stejné pozici, bych si nikdy nedokázala