Pohled Juliette

"Jak ses sem dostal?" zeptala jsem se a donutila svůj hlas znít klidně, navzdory šoku z toho, že ho vidím přesně tady, jak zabírá prostor, který měl být mým útočištěm, byť i jen vynuceným.

Preston se usmál. Tím samým úsměvem, který mi kdysi připadal okouzlující, tím, ze kterého se mi teď zvedal žaludek.

"Důležití lidé mi tady dluží laskavosti," odpověděl nenuceně, jako by mluvil o