Pohled Juliette

Utíkala jsem a neohlížela se, mé kroky se rozléhaly nemocniční chodbou. Nemohla jsem pořádně popadnout dech, jako by vzduch zhoustl, ztěžkl a nešlo ho vdechnout. Dominicova slova se mi v hlavě točila dokola jako zaseknutá deska a opakovala tu samou zničující větu znovu a znovu.

‚Nevím, jestli to zvládnu snášet mnohem déle... Vždyť ani nevím, jestli je to dítě skutečně moje.‘

Prošla