Pohled Dominica

„Juliette?“ zamumlal jsem, když jsem ji uviděl stát ve dveřích, jako by se chystala vejít přesně ve chvíli, kdy jsem já byl na odchodu.

Oči měla zarudlé, což jasně prozrazovalo, že plakala. Vlasy měla mírně rozcuchané, jako by si do nich znovu a znovu vjížděla rukama. A její výraz – vypadala vyčerpaně. Nejen fyzicky. Do každé vrásky v obličeji se jí vepsala hluboká emocionální únav