Pohled Juliette

„Můžeme si dát pauzu?“ vyhrkla jsem najednou, srdce mi bušilo a dýchala jsem přerývaně. „Panebože, potřebuju pauzu…“

Prohrábla jsem si vlasy, s nervy napjatými k prasknutí, a konečně jsem ucítila, jak na mě dopadla plná tíha toho, co jsem právě řekla. *Miluju tě.* Opravdu jsem to řekla nahlas – a teď jsem musela čelit všemu, co s tím souviselo.

Camille se na mě ustaraně podívala, a