Pohled Dominica

Sestra neodpověděla.

Jen vytřeštila oči, panika se jí do tváře vepsala tak jasně, až se mi propadl žaludek. Udělala krok vzad, pak další, ruce se jí viditelně třásly.

„Já… já musím…“ zakoktala a nedokázala větu dokončit. A pak se otočila a vyběhla z pokoje.

Na vteřinu se ani jeden z nás nepohnul.

Prostě jsme tam stáli, zírali na prázdné dveře, jako by se mohla každou chvíli vrátit