Pohled Juliette

„Ano,“ řekla Odette a její hlas zněl zvláštně klidně. Odevzdaně. „Máš pravdu. Jsem zasraná děvka. Udělala jsem spoustu věcí, na které nejsem pyšná.“

Pokrčila rameny, jako by mluvila o počasí.

„Ale nejsem vražedkyně, Juliette.“

Něco ve mně prasklo.

„To tedy jsi!“ zaječela jsem a vrhla se po ní. „Zabila jsi mého Dominica! Viděla jsem tě, jak jsi ho střelila!“

Slzy se znovu vyhrnuly,