Pohled Bradleyho

Scházel jsem ze schodů těžkým krokem, ale má mysl bloudila úplně jinde.

Myslel jsem na Ivyino křehké tělo, které mi v bezvědomí leželo v náruči. Na to, jak překvapivě lehká se zdála, když jsem ji nesl k autu, jako by byla stvořená z něčeho, co je pro tento svět až příliš jemné. Na ty pronikavé modré oči, co ke mně vzhlížely se směsicí zmatku a jistoty, jež vůbec nedávala smysl. Na