Bradleyho pohled

Zadní veranda vily byla mým útočištěm. Místem, kam jsem chodil, když jsem potřeboval přemýšlet. Když na má ramena příliš těžce doléhala tíha dne. Když jsem potřeboval pár minut ticha, než jsem znovu vstoupil do kontrolovaného chaosu řízení penzionu, vinařství a výchovy šestileté dcery.

Opřel jsem se o dřevěné zábradlí, odpolední chlad mi pronikal skrz flanelovou košili. Vytáhl jse