"Když nepočítám Sterlingerovy! Na vás je radost pohledět!" Hřmotný hlas a srdečný smích profesora Vance se rozléhal místností.

Jakkoliv Dominic nechtěl, přistihl se, že vzhlédl od telefonu; mužův smích byl nakažlivý a zněl upřímně potěšen, že vidí jeho rodiče.

Na tu nejdelší, nejzmatenější vteřinu svého života si Dominic myslel, že ho šálí zrak, když jeho oči padly na Elenu.

To je něco nového,