Alistairův výraz za koženým volantem smrtelně zvážněl, oči se upíraly na tmavou silnici před sebou. Ticho v luxusním autě se protáhlo do dusivého napětí, než se konečně rozhodl promluvit a záměrně svalit veškerou vinu za blížící se tragédii přímo na Elařina křehká ramena.

„Dědeček tě měl vždycky nejradši,“ začal Alistair hlasem chladným a zbaveným jakékoli bratrské vřelosti. „Ani na vteřinu neuvěř