Po uctění památky padl Elarin zrak na Davianův náhrobek. „Omlouvám se,“ zašeptala. „Ta slova... ta jsi mohl Phaedře říct jedině ty sám. Doufám, že v příštím životě budeš mít dobrou rodinu a potkáš ji v té nejlepší chvíli svého života.“

Modlila se, aby už nikdy nemusel snášet tu bolest, že je „nesprávný syn“, nebo ten, koho rodiče přehlížejí.

Její pohled se přesunul tam, kde odpočívala Phaedra. „Te