Elara rychle vstala, podepřela Fraynea a poplácala ho po hrudi, aby ho uklidnila. „Dědečku, nerozčiluj se. Nezáleží mi na tom, co říkají, a tobě by taky nemělo.“

Z obavy, že by u stolu mohl někdo říct něco ještě hloupějšího a ještě víc ho rozrušit, neotálela. Pomohla mu nahoru do patra a ukončila tu směšnou večeři dřív, než se situace ještě zhoršila.

Pravdou bylo, že Frayne ještě neměl být z nemoc