Řekl, že mu důvěřuje, ale v jeho slovech byl osten — napůl jako varování, napůl jako hrozba.

Marek to postřehl, i když jeho výraz tváře zůstal uvolněný, jako by absolutně neměl co skrývat.

Nyles ho ještě malou chvíli pozoroval, než nakonec zvedl skleničku a obsah naráz do sebe obrátil.

Čeho si Nyles nevšiml, byl nepatrný úšklebek na Markových rtech, ostřejší než dřív.

Byl to přece jen Rourke — nik