„Promiň. Že udělám co příští měsíc?“ Freye poklesla čelist.

„Vezmeme se,“ zopakoval. Jeho tón byl tak klidný a vyrovnaný, až to Freyu děsilo. „Znovu už to říkat nebudu.“

„Ty to myslíš vážně,“ vydechla a donesla se k židli. Nohy měla šokem jako z olova.

„Myslím.“

„Proč?“

Killian byl k jejímu šoku naprosto lhostejný.

„Nemusíš vědět proč. Jen se musíš rozhodnout. Udělej to a o