Dominik měl pocit, jako by padal do propasti. Připadal si, jako by měl každou chvíli zemřít, a jeho výraz byl napjatý. Chtěl z té propasti vylézt, ale byla tam příliš velká tma a nenacházel nic, čeho by se chytil. V deliriu zamumlal: "Drž mě!"

Najednou se natáhla malá, teplá ruka a stiskla tu jeho. Působilo to, jako by ho našel jeho zachránce, a jeho napjaté svaly se postupně uvolnily.

Dokonce zas