Druhého dne se Vivienne probudila s příšernou bolestí hlavy. ‚Sakra, mít kocovinu je děs… Na tohle už jsem moc stará! Příště bych neměla tolik pít.‘

Vivienne se trochu protáhla, odhodila přikrývku a vstala z postele. Do oka jí padl záblesk žluté barvy. Otočila se a vedle polštáře spatřila kytici slunečnic, jejích oblíbených květin. Pod ní ležela kartička, a tak ji zvědavě zvedla.

„Dobré ráno, slun