Vivienne už vycházela ze sídla Callowayových, když za sebou uslyšela Silasovo volání. Zastavila se, ale neotočila se.

„Proč jdeš za mnou?“ zeptala se ho chladně. „Prostě se vrať a pořádně si odpočiň. Ten výprask ti musel dát pořádně zabrat. Dávej na sebe pozor, nebo z toho ještě budeš impotentní.“

„Šéfová…“ Silasovy rty byly bledé. Celé tělo měl jak z křehkého skla a jeho pohlednou tvář stahovala