Její ústa však zůstávala stejně jedovatá jako dřív. Bez ustání chrlila nejrůznější urážky a pokoušela Danteho trpělivost.

Vivienne v obavě, že dojde k něčemu ještě horšímu, okamžitě předstoupila, aby je zarazila. „Dante, pusť ji. Je to tvoje teta. To se nepatří.“

„Pche, copak jsi někdy viděla takhle krutou tetu? Když si neváží ona mě, proč bych si měl já vážit jí?...“

Dante neměl v úmyslu Beatrici