Vivienne usedla do koženého křesla v kanceláři předsedy představenstva. Vyzařovala z ní nezlomná autorita a její tvář byla zcela vyrovnaná. Zadívala se na Daphne, jež se posadila naproti ní, a přešla přímo k věci: „Čekala jsi na mě tolik dní, tak co vlastně chceš?“

„Není to snad zřejmé? Chci zpátky své akcie,“ odsekla Daphne bez obalu.

Vivienne pokrčila rameny. „S tím nemám problém. Převedu ti je