Druhý den brzy ráno Vivienne posbírala potřebné dokumenty a setkala se se svou asistentkou Chloe u stanice metra.

„Slečno Ashcroftová, už jsem tady!“

Jakmile Chloe vyšla z podchodu metra, posunula si černé obroučky brýlí na nose, přiběhla k Vivienninu autu a nasedla.

„Slečno Ashcroftová, jsem tak ráda, že jste v pořádku! Ani netušíte, jaký jsme o vás měli strach. Bály jsme se, že jste nás opustila