Vivienne vzala smlouvu a s hlavou plnou myšlenek se vydala domů.

Když dorazila, okamžitě vycítila, že něco nehraje – její děti, které jí jindy běžely naproti hned, jakmile vzala za kliku, nikde nebyly. V celém bytě panovalo hrobové ticho a po malých uličnících nebylo ani stopy.

„Haló? Masi? Maddie? Maminka je doma! Kde jste? Copak se vám nestýskalo?“

Otevřela dveře dokořán a rozsvítila. Obývací po