Vivienne zamířila do kuchyně a pustila se do vaření večeře.

Ačkoli uběhlo tolik let, bylo zvláštní, že se v této kuchyni necítila ani v nejmenším nesvá. Připadala si, jako by se vrátila na své vlastní území.

Bez ohledu na to, jak silnou se navenek stavěla, v podvědomí si stále užívala roli křehké ženy, která vaří pro své drahé.

Záhy na stůl naservírovala hotovou hostinu přesně tak jako kdysi. Vůně