Sloanin výraz ještě nikdy nebyl tak křečovitý. Její sebedůvěra ve schopnost maskovat své emoce ji zcela opustila, když oněměle zírala na Verenu, která k nim kráčela. V uších jí zvonil Callumův burácivý smích jako temný hukot, který přehlušoval její myšlenky.

Ve Sloanině mysli byla Verena vždy jen nenápadnou starší sestrou.

A přesto, hříčkou osudu, byla nyní Verena prezidentkou Asociace Sonata. Nej