Po vstupu do VIP salonku byl prvním člověkem, kterého Verena uviděla, její dědeček.

Conrad seděl na invalidním vozíku a vypadal dobře. Jakmile Verenu spatřil, okamžitě se laskavě usmál a řekl: "Vereno."

"Dědečku," pozdravila Verena.

Oči se jí zalily slzami, když k němu přispěchala a objala dědečkovo křehké tělo.

Stařec pohladil svou vnučku po vlasech a řekl: "Ty hloupůlko, proč pláčeš? Neříkal jse